Vždy se najde řešení:

Vynález z rodu sci-fi. Reakce na protikuřácké tažení ve společnosti.
Méně škodlivá varianta ke klasickým tabákovým výrobkům.

Princip fungování E-Cigarety je jednoduchý:

Dnes se již elektronická cigareta vyrábí v mnoha variantách, základní princip fungování je však stejný: jakmile e-kuřák potáhne z cigarety, začne se zahřívat žhavicí tělísko, které svým teplem z přiléhající patrony odpařuje páru obsahující nikotin.

V e-cigaretě nic nehoří, nevzniká tedy dehet, oxid uhelnatý a tisíce dalších škodlivých látek jako u cigarety klasické. E-kuřák tedy škodí méně sobě i svému okolí, svou potřebu získávat nikotin, zaměstnat ruce a dodržovat uklidňující rituálky však uspokojí.

                                     

                                   

Mezi lidmi je rozšířeno mnoho omylů, polopravd a mýtů o pití alkoholu. Všechny programy horečně vybízející k masové abstinenci jsou pouze výsledky úplatkářských akcí americko-vietnamských výrobců smrtelně jedovatých výrobků jako Cuca-Cula, Finta, Srite nebo 8Down. Jak by mohly jinak upřít všechny výhody, které spolu pití nese? Tady jsou :

1) Alkohol je jak známo kvalitní rozpouštědlo, takže logicky rozpouští usazeniny v organismu - cholesterol, krevní sraženiny, zánět po prasklém slepém střevu, žlučníkové a ledvinové kameny, zácpu, rýmu

2) Látky usazené v cévách, které alkohol určitou náhodnou shodou okolností nedokázal rozpustit, zvýšeným tlakem prošťouchne, posléze se masa materiálu uloží do útrob těla, kde si již alkohol spolu s nikotinem, čpavkem, sirovodíkem, chlorovodíkem a toluenem s tím poradí

3) Alkohol je výbornou, a narozdíl od léků zdravou náhradou za sedativa a jiné primitivní přípravky, které mají jen za účel nabudit závislost a "potřebu" užívat, poněvadž v nervovém centru vytvoří fiktivní důvod

4) Alkohol zaručí dokonalou zábavu jak v den pití, tak i druhý den, kdy se alkohol zpracovává a vytváří blahodárný samočistící účinek. Toť nepřekonatelná ochrana vůči nudě

5) Líh má mnoho vedlejších použití, tudíž je nutnost v nejbližších dnech zaslat do Sněmovny pozměňovací návrh, ve kterém se stane povinností mít láhev alkoholu jako povinnou výbavu vozidla, lékárničky, evakuačního balíčku pro případ krize plynu nebo elektřiny.

a) povinná výbava vozidla - v zimě se například stává, že zamrzne zámek u vozu, ale ten je třeba otevřít. Jsou možnosti, jak toto provést. Buď nalít životodárnou vodku přímo do zámku, nebo se nejprve napít (nejlepší návrh) a pak foukat do zámku, kde srážející se páry rozmrazí led, a nebo se napít, čkrtnou sirkou či zapalovačem a fouknout do zámku (toto je nejúčinnější a nejefektivnější řešení). Kapalina do ostřikovačů se díky slivovici stane nemrznoucí. To samé platí o chladící kapalině - zde se ale doporučuje používat raději Fridex...nedoporučuje se nahrazovat slivovice Fridexem! V případě dojití benzínu je možné mít pohon na alkohol. Při zamrznutí Nafty značky Shit lze slivovicí naředit. Becherovka se nedoporučuje, kdyby obsahovala nějakou pevnou bylinku.

b) lékárnička - při zranění a bezvědomí často postačí alkohol přímo vlít do úst, člověk se zpravidla sám nastartuje; při desinfekci se osvědčil lépe než peroxid vodíku 125,1234 %; v nejhorším stavu postiženého je nutné se sám napít, aby se překonal ostych nebo zvedající se žaludek a začalo s resuscitací

c) evakuační balíček - jste evakuováni, někde v .... zima, nuda, hlad, žízeň, přežít se dá pouze užíváním alkoholu, který uklidní a zahřeje

d) viz "c"

6) Alkohol se dá ve výjimečných případech použít jako palivo nebo podpalovač

7) Vedlejší produkt pití alkoholu, jehož expedice je poněkud méně oblíbená, je snadno odbouratelný a nepřekonatelný v zemědělství. Tohoto využívali již naši sovětští předci.

8) Díky pití alkoholu se ulehčí trhu s pervitinem a podobným svinstvem

9) K pití je vhodný téměř každý uhlovodík, je k sehnaní lépe než voda

10) Výroba alkoholu podporuje zlepšování klimatu díky zeleni, která alkohol přeneseně poskytuje

  Modra-Vodka

  Zlata-Pivo

  Červena-Vino

Česko se drží dlouhodobě na přední pozici v množství vypitého piva na hlavu, které zahrnuje všechny obyvatele Česka včetně kojenců a dětí. Každoročně každý Čech vypije dle statistik přibližně okolo 160 litrů piva. V roce 2005 bylo dosaženo lokálního maxima, kdy připadala na každého obyvatele 163,5 litru piva, o rok později následoval propad na 159,1 litru.^[27] Odhaduje se, že 15 až 20 % na domácí spotřebě piva se podílejí zahraniční turisté.^[28] Česko si tak udržuje přední pozici i nadále, na druhém místě ve spotřebě piva se nově nacházejí Irové se 130 litry,^[29] kteří tak na třetí místo odsunuli Němce, kteří v roce 2007 vypili 111,7 litru piva. Německý trh se v současnosti ale nachází v útlumu a množství vypitého piva zde postupně klesá.^[30]

Česko je 16. největším producentem piva na světě (k roku 2007) s ročním výstavem okolo 19,897 milionu hektolitrů piva^[18] a devátým nějvětším celosvětovým vývozcem piva s neustávajícím růstem. Předpokládá se, že do roku 2012 se posune na sedmou příčku.^[28] Nejprodávanější značkou piva v Čechách je na prvním místě Gambrinus, druhý Radegast a třetí Staropramen.^[29]

                                                          Historie piva ve světě

Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině 19. století průmyslová výroba.

Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l.^[14] se zde pěstovalo obilí a Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí.^[15] Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný kaš, Babyloňany šikarum. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou žen.^[15]

Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení chleba v horkém popelu, či přidáváním zelené hořčice, či sezamových semínek.^[16]

Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se lišily od sebe barvou a chutí. Okolo roku 3. tisíce př.n.l. bylo pití piva rozšířeným zvykem. Tehdejší pivo nepodstupovalo proces filtrace, což mělo za následek přítomnost velkého množství mechanických částic a toho, že pivo nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako brčko.^[16] O tisíc let později v Chammurapiho zákoníku z 2. tisíciletí př.n.l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákoník upravoval tresty pro nepoctivé šenkýře, pro které mělo být trestem vhození do vody.^[16]

Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze starověkého Egypta, který je občas považován za původní zemi objevu piva. Staroegypťané používali pro kvasící nádobu používanou při výrobě slovo namset, které nejspíše pochází z akkadského slova namzítu.^[16] Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice, jako náhradu za chmel. Absence chmelu pak měla za následek, že pivo mělo nasládlou chuť.^[6] V době Antiky se pivo nacházelo na okraji zájmu, jelikož konzumaci jasně dominovalo víno v oblasti Středomoří a medovina v oblastech Evropy obývané Kelty. Oproti tomu germánské kmeny i nadále preferovali výrobu a konzumaci piva.^[16] Mezi další oblasti, kde byla konzumace piva hojně rozšířená patří oblasti pod nadvládou Vikingů v oblastech severní Evropy. Pivo se zde ale konzumovalo teplé a současně zde došlo k objevení metody, která umožňovala výrobu silnějšího piva. Jednalo se o metodu tzv. vymrazování piva, během kterého pivo zmrzlo a vzhledem k rozdílné teplotě tání vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu blížilo k dnešním ležákům.^[16]

Značné obliby dosáhlo pivo v 19. století, kdy hlavnímu konkurentovi v podobě vína hrozilo zničení hmyzím škůdcem z rodu Phylloxera.^[17] V roce 1876 vydává Luise Pasteur dílo Studie o pivu, ve které podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založené na filtraci a pasterizaci piva.^[6] Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar Budweiser.^[17]

V druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Británie.^[17]