Indukční kalení

Indukční kalení je způsob vytváření tvrdé povrchové vrstvy na oceli.

Indukční kalení je založeno na rychlém ohřevu indukovaným proudem střední nebo vysoké frekvence za použití induktoru, jehož tvar je přizpůsobený kalenému předmětu.

Při průchodu střídavého proudu induktorem se indukuje na povrchu kaleného předmětu střídavé magnetické pole a vznikají vířivé proudy. Tyto proudy velice rychle zahřejí povrch na kalící teplotu. Poté se příslušný předmět zakalí prudkým ochlazením.

Co je vakuové kalení ?

Vakuové kalení je ohřev zpracovávaných dílů ve plynotěsném zařízení, přičemž odsátím vzduchu dosáhneme vakua řádově 5-2 mbar. Poté je vsázka postupně v několika krocích ohřívána až na kalící teplotu. Ohřev zajišťují grafitové tyče.
Chlazení dílů probíhá vháněním plynného dusíku až o tlaku 6 bar.

Proč vakuové kalení ?

Při každém ohřevu reaguje kyslík s povrchem součásti (oxidace). Tato reakce je tím silnější, čím je teplota vyšší. Při adekvátně dlouhé prodlevě na vyšší teplotě dochází k tvorbě okují (od cca. 600°C) a k částečnému nebo úplnému oduhličení povrchu (od cca. 780°C). Takto vzniklá vrstva se dá odstranit pouze mechanicky. Z tohoto důvodu je při každém ohřevu od cca 400 °C nutná ochranná atmosféra. Ve většině případů stačí jako ochranný plyn dusík.

Při vyšších teplotách, které se většinou ve vakuových pecích vyskytují (obvyklá kalící teplota 850 °C – 1200 °C), skýtá vakuum podstatně lepší ochranu před oduhličením. I při kalících teplotách okolo 1300 °C jsou součásti po kalení kovově lesklé.

Kontrola a regulace teplot je zabezpečena třemi termočlánky, které předávají potřebné informace regulační a řídící jednotce, která řídí a kontroluje průběh procesu.